Nízké Taury 2017
Jak je vidět na mapě, celý trek jsem začínal ve městě Leoben, do kterého jsem se dopravil vlakem a ikdyž s problémy, na trailu jsem vyrážel v sobotu 2. září v cca 16:30. Po nějakých 240 kilometrech jsem v pátek 15. září v cca 20:20 dorazil na vlakové nádraží ve Schladmingu a tím trek dle plánu zakončil. Nad mapou funguje lupa nebo je možné si prohlédnout mapu podrobněji přímo na mapy.cz, není to úplně přesné, ale líp to jejich algoritmy nezvládly.
Oproti loňské procházce po Slovensku přibyla spousta výškových metrů, takže jsem na trase nastoupal necelých 20 kilometrů, což byl pro zlenivělé tělo celkem slušný záhul a nebudu nalhávat, že místy jsem i nějaké "kopce" oproti původnímu plánu vynechal, když jsou to stejně jen takové nějaké dvoutisícovečky ;-)
Jen pro zajímavost, startovní váha krosny včetně vody na pití byla nějakých 17kg a když jsem dojel domů tak váha ukázala 11 kg, ikdyž mi zbylo i něco málo jídla ... Na tomhle jsem dost zapracoval, protože když jsem jel prvně do Rumunska, což bylo taky na 2 týdny, tak jsem měl jinou (větší) krosnu a ta měla po naložení "všeho potřebného" nechutných 23 kg a to už záda prostestovaly jak jen to šlo :o) Od té doby stále optimalizuju a letos jsem kromě vynechání spousty věcí zašel ještě dál a pořídil ultralight stan Tarptent Pro Trail, takže místo lehkého stanu pro 2, který má nějakých 1.6 kg jsem to srazil zhruba na polovinu ;-) Nu a jelikož se takovýto stan staví primárně na trekové hůlky, tak jsem v rámci co nejlehčí výbavy pořídil ještě ty nejlehčí hůlky Fizan Compact. Na stan jsem si samože musel trochu zvyknout, přeci jen to není až takový komfort, jako v dvouplášťovém pro dva, ale jinak super, hlavně třeba při stavění v dešti, zaprvé je to rychlé a zadruhé do něj nenaprší ;-) Nu a hůlky i přesto, že mají být nejlehčí na světě, zvládly svojí práci velice dobře, takže obojí mohu doporučit ...
Ještě malý dodatek pro ty, co rádi počítají své kroky ;-) Zjistil jsem, že mi iphone počítá neustále kroky, ikdyž jsem to po něm nikdy nechtěl! No a díky tomu teď můžu zamachrovat poměrně vysokými čísly :-)
Celkem mi za dovolenou napočítal 428 289 kroků, přičemž maximálka za den byla 48 360 a průměrka se tedy blíží skoro ke 30 000 kroků za den ... uf
V týdnu před odjezdem jsem neustále sledoval počasí a nemohl se rozhodnout, jestli jít Schladming - Leoben nebo naopak a jestli jet už v sobotu nebo až v neděli. V podstatě až v pátek padlo rozhodnutí, že pojedu v sobotu a celé to půjdu z Leobenu do Schladmingu, protože počasí nahrávalo spíše této variantě. Nakonec jsem stejně dojel do Leobenu, hned mě přivítal deštík a pěkně se udělalo po nočním sněžení až v pondělí ...
V pondělí ráno mě konečně ze spacáku vytáhlo slunko ;-) Pěkně bylo celý den, takže jsem přešel maličký Trenchtling, sešel dolů do Präbichlu, kde jsem se na prosluněné lavičce vyvalil i se stanem, kterej krásně uschnul a poté zase pěkně nahoru směrem k Eisenerzer Reichenstein, který jsem ale vynechal a zastavil jsem se až nedaleko Hohe Lins, kde jsem si užil pěkný večer s výhledy ...
Video na YouTube
V úterý ráno jsem se opět probudil do mlhy, takže žádné velké nadšení, ale už kolem půl desáté jsem měl slunko nad hlavou a celý den bylo příjemné polojasno. Po předchozím spíše náročném dni jsem šel na pohodu, ozobával jsem borůvky, kochal se výhledy ...
Už v úterý večer mraky olizovaly okolní kopce, takže když jsem ve středu ráno viděl, že hned na prvním kopci zalezu do mlhy, tak mě to nepřekvapilo. Celý den bylo spíš zataženo a taky pršelo, takže jsem toho nijak moc neušel ani nenafotil. Ve čtvrtek to bylo podobné, ale aspoň nepršelo. Celkově mi tydle dva dny docela splývají, nejspíš to bude tim, že jsem hodně času strávil v lese.
